Na několika místech v bývalých Sudetech jsou od léta automaty na básně. Takzvané Poesiomaty, které před pár lety vymyslel pražský kavárník Ondřej Kobza, stojí v krajině u opuštěných kostelů a pomyslně odkazují na zvuk zaniklých zvonů.
K přehrání jedné z audionahrávek stroj nepotřebuje žádnou elektřinu, stačí jen zatočit klikou, zvolit si druh zvuku a poslouchat.
Hrací stroje vypadají jako periskopy lodí nebo výdechy z metra. Zatím jsou na sedmi místech, kde vyprávějí o životě Čechů a Němců, historii i víře. „Nechtěli jsme se pouštět do politických souvislostí a tím spíše konfrontací, i když minulost bude občas probublávat na pozadí. Mezi hlasy máme například i zvuk zvonu, který na onom místě už dávno nezní. Nebo mečení koz ze zmizelého statku. To je zmizelá poezie,“ říká Ondřej Kobza, který v minulosti rozjel kavárny Café v lese, Neustadt a do pražských ulic instaloval piána. Na současném projektu spolupracuje s Česko-německým fondem budoucnosti a Nadací PPF.
Celý příspěvek Magdalény Medkové, publikovaný 6. 9. 2022 na webu Aktuálně.cz, najdete zde.