Ruské zájmy v evropských zemích se v minulých letech neprosazovaly jen cestou politiky nebo byznysu. Na příkladu Rakouska se ukazuje, jak si lidé blízcí Kremlu vydobyli silné pozice v klasické hudbě.
Když v dubnu 2016 vypukl skandál Panama Papers, při kterém byly odhaleny vazby známých lidí z celého světa na utajené firmy v daňových rájích, stal se jedním z nejzajímavějších „úlovků“ ruský violoncellista Sergej Roldugin. O něm bylo už dříve známo, že je nejen hudebníkem, ale hlavně jedním z dlouholetých a blízkých přátel prezidenta Vladimira Putina.
Podle dokumentů, které unikly z panamské právní kanceláře Mossack Fonseca, bylo Rolduginovo jméno spjaté s několika offshorovými firmami, přes které protekly transakce nebo půjčky v objemu kolem dvou miliard dolarů. Z poskládaných informací vyplývalo, že většina těchto peněz mohla ve skutečnosti náležet Putinovi.
Roldugin, jenž údajně Putina seznámil s jeho ženou Ljudmilou a je kmotrem jeho starší dcery, byl v době panamské aféry už několik let vítaným hostem hudebních „Ruských úterků“ v rakouském Linci. Ty se staly hlavním plodem spolupráce mezi lineckým kulturním centrem Brucknerhaus a petrohradským Domem hudby, kterému ruský violoncellista šéfoval.
Odhalení Panama Papers sice v Rakousku podnítila kritické hlasy vůči Rolduginovu působení, spolupráce petrohradského hudebního centra s Brucknerhausem nicméně pokračovala dál a skončila až letos v únoru po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Celý příspěvek Tomáše Perglera, publikovaný 24. 4. 2022 na webu SeznamZprávy.cz, najdete zde.