Ministr kultury Oto Klempíř oznámil na konci února 2026 zásadní škrty v rozpočtu ministerstva kultury, což vyvolalo výraznou reakci napříč kulturní scénou včetně studentských protestů.
Ministerstvo kultury následně zahájilo sérii kulatých stolů se zástupci jednotlivých oborů. Hlavními tématy březnových jednání byly především dopady rozpočtových škrtů na fungování sektoru a nastavení systematické spolupráce mezi ministerstvem a odbornou veřejností.
Během pěti jednání se ministr setkal s více než šedesáti zástupci více než dvaceti profesních organizací. Ty opakovaně upozorňují na dlouhodobou nejistotu ohledně rozpočtu ministerstva způsobenou opožděnou a nedostatečnou komunikací jeho vedení. Kulturní organizace jako poskytovatelé veřejné služby nemohou bez stabilního a předvídatelného financování efektivně fungovat ani plánovat své aktivity. Ministr přislíbil konkrétní kroky a pravidelnou spolupráci.
Jednalo se zejména o:
- zachování nezávislosti kultury a odmítnutí politických zásahů do kultury včetně zachování principu a kompetencí odborných grantových komisí,
- navýšení rozpočtu kultury v roce 2026 a ambice zajistit dostatečné financování v následujících letech,
- posílení pozice kultury na trhu práce, včetně podpory kolektivního vyjednávání, a zlepšení dlouhodobě neřešených špatných pracovních podmínek v kultuře.
Pro financování kultury je již třicet let hlavním milníkem investice 1 % státního rozpočtu pro kulturu (bez započítání prostředků na církevní restituce). V tomto roce ministerstvo získalo pouze 0,55 %, a do jednoho procenta tak chybí 10,8 mld. Kč. Podíl výdajů na kulturu se v posledních deseti letech pohybuje v průměru těsně nad 0,6 % státního rozpočtu (bez církevních restitucí). V oblasti potřebné stabilizace financování kultury proto čeká ministerstvo i celý kulturní sektor ještě velký kus práce.
Sektor aktuálně čelí řadě dalších výzev – tou největší je zachování nezávislosti kultury. Ministr na jednáních s profesními organizacemi opakovaně zdůrazňoval princip odbornosti a význam nezávislosti kultury na politických a ideologických zásazích. Některé nedávné kroky a veřejné výroky jsou však s těmito deklarovanými principy ve výrazném nesouladu. Jedná se například o zrušení odborné garanční rady Národní galerie, úvahy o vylučování konkrétních témat (např. LGBTQ+) ze státní podpory nebo její pozastavení bez vysvětlení, návrhy na omezení autonomie a nezávislého rozhodování rady Státního fondu audiovize nebo nekoncepční zásahy do podpory literatury. To vše vzbuzuje velké obavy napříč kulturním sektorem i mezi širší veřejnosti.
Obavy rovněž vyvolávají návrhy na změnu financování médií veřejné služby, neboť do debaty o ní není kulturní sektor zahrnut. Veřejná komunikace vlády se soustředí na zpravodajství, které spolu s publicistikou tvoří jen čtvrtinu rozpočtu České televize, přestože veřejnoprávní média plní i zásadní kulturní a vzdělávací roli pro různé typy publika, přičemž šíře této veřejné služby může být při změně financování ohrožena. Český rozhlas a Česká televize jsou klíčovými zaměstnavateli – ČT má téměř 3000 zaměstnanců, ČRo téměř 1400 – a podstatná část tvorby vzniká ve spolupráci se stovkami externích tvůrců pracujících za dlouhodobě velmi nízké honoráře.
Zástupci a zástupkyně kulturních organizací proto vítají snahu ministra o větší spolupráci, k tomu je však nutný posun ke konkrétnímu plánu naplňování Státní kulturní politiky (např. po vzoru MŠMT). Stejně jako u jiných resortů je odpovědností ministerstva kultury sektor hájit a vytvářet pro něj stabilní, transparentní a odborně spravované prostředí. Kulturní a kreativní sektor bude pozorně sledovat, zda jsou sliby ministerstva realizovány v praxi. Přes svou rozmanitost je sektor sjednocenější než kdy předtím, je připraven se za českou kulturu, kreativní odvětví a umění společně postavit a nepřipustí jejich zneužití pro kulturní války.
Z organizací účastných série jednání na Ministerstvu kultury ČR stanovisko podporují (abecedně):
AHA (Asociace hereckých agentů)
Asociace spisovatelů
ATU (Asociace tanečních umělců ČR)
Herecká asociace
Jednota tlumočníků a překladatelů
Klub přátel Tvaru
Knižní lázně (festival)
Kulturní a kreativní federace
Nadační fond pro taneční kariéru
Obec překladatelů
Překladatelé Severu
SE.S.TA (Setkávání současného tance)
Spolek divadlo.pro
Spolek Skutek
Vize tance
Další podporující organizace (abecedně):
ARAS (Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů)
Asociace producentů v audiovizi
Časopis Host
Dům tanečního umění
Institut kreativního vzdělávání (dříve SPKV)
Lenka Vagnerová & Company
Marek Pokorný, PLATO Ostrava
Tereza Horváthová, festival Tabook a nakladatelství Baobab
Pokud chcete připojit svůj podpis, můžete tak učinit zde.