Děti a jejich hra už nejsou součástí veřejného prostoru. Chybí městská divočina a zázemí pro svobodnou hru. Změny v plánování měst se snaží prosadit spolek Město přátelské k dětem. Ten spolu s Fakultou architektury ČVUT pořádá již třetím rokem konferenci Architektura dětem.
O alternativách v plánování měst pro rekreaci, hru a sport a o potřebách participace jsme si povídaly s architektkou a vůdčí osobností spolku Mirjanou Petrik.
První ročník konference Architektura dětem se věnoval vzdělávání dětí v oblasti architektury. Druhý, loňský ročník se zaměřoval na hru ve městě a plánování veřejného prostoru s ohledem na potřeby dětí. Výstupem loňské konference bylo memorandum shrnující poznatky, které formulovala řada našich a zahraničních odborníků na plánování měst. Co bylo hlavním obsahem memoranda?
Konference v zásadě navazovala na můj dlouholetý zájem o plánování veřejného prostoru s ohledem na děti a mládež. Tématu se věnuji ve spolku Město přátelské k dětem a na Fakultě architektury ČVUT, kde vyučuji. Závěry konference jsme popsali v memorandu, prostřednictvím něhož šíříme problematiku dál. Loni jsme se hodně zaměřovali na hru ve městě, protože hra je nedílnou a důležitou součástí vývoje dětí. Naším hlavním cílem bylo poukázat na to, jak nevhodně je v současnosti veřejný prostor pro hru a pobyt dětí plánován. Hra je segregovaná do jasně definovaných prostor za plotem, jako jsou třeba typická dětská hřiště. Děti nechodí samy ven, protože je pro ně město nebezpečné kvůli motorizované dopravě a chybějící infrastruktuře pro pěší uživatele. Chybí městská divočina a další místa pro svobodnou hru a potkávání se s vrstevníky. Podle toho, jak současné město myslí nebo nemyslí na děti, ovlivňuje jejich vývoj a zdraví. Shoduje se na tom řada našich i zahraničních odborníků. Spolupracujeme proto s psychology, sociology, environmentálními psychology a dalšími odborníky na zdravou fyzickou aktivitu dětí a mládeže.
Komu bylo memorandum určeno a jak jste ho využili?
Memorandum bylo zaměřeno hlavně na odbornou veřejnost a městské samosprávy. Podařilo se nám zaujmout několik zástupců měst a obcí České republiky. To je skvělé, protože zástupci municipalit jsou právě ti, kteří rozhodují o investicích do veřejného prostoru. Takže po víc než roce můžu říct, že i když je to trnitá cesta, zaznamenáváme dílčí osvětové úspěchy.
Například pro statutární město Jihlava momentálně zpracováváme analytickou studii okolí místní základní školy z pohledu potřeb dětí a mládeže. Několik městských částí v Praze projevilo zájem o přednášky a odborné konzultace při plánování strategie s ohledem na děti. Městská část Praha 11 chystá nově zahrnout do plánování veřejného prostoru i koncepci hry.
Celý rozhovor Kateřiny Přidalové, publikovaný 4. 2. 2020 na webu KreativníČesko.cz, najdete zde.