O odborech se spolu s rostoucí panikou vyvolanou kroky současné vlády, propouštěním a škrty v kultuře mluví stále víc.
Artalk se podíval se na to, jak fungují a co řeší odborové organizace velkých kulturních uměleckých institucí: Národní galerie, Moravské galerie, Galerie hlavního města Prahy a Národního muzea.
Do prostor pražské kavárny poskytující zázemí Centru pro současné umění přišlo asi deset lidí, které zaujalo téma debaty: odbory a organizování se v umění. Je deštivý den v září 2024, a tak si říkám, že to je možná počasím, že dorazilo jen tak málo lidí, protože panel je složený z mezinárodních hostů a hostek a téma je to přece nadmíru aktuální a důležité… Možná se ale pletu? Nebo je to tím, že diskusi vedeme v angličtině?
O dva roky později vcházím do jiné kavárny v centru Prahy a vidím, že už skoro není kam si sednout: tentokrát přišlo padesát lidí poslechnout si zkušenosti a vzpomínky na stávky a odborové akce organizované v devadesátých a nultých letech. Tato diskuse se nezaměřuje na umění a kulturu, ale na stávky řidičstva tramvají anebo horníků či učitelstva speciální školy. Publikum napjatě poslouchá a následná diskuse se pak přímo nabízí jako prostor pro vzájemnou podporu (například odborářstvu z České televize a rozhlasu či Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády nebo ministerstva životního prostředí). Situace se vlivem krize, stagnujících mezd a rostoucích nákladů na život (nejen) ve velkých městech výrazně změnila.
Celý příspěvek Anežky Bartlové, publikovaný 18. 6. 2026 n a webu Artalk, najdete zde.
Související článek
Jelínková: Co se podařilo vydobýt, další období smyje (Artalk.info, 19. 6. 2026)