Navrhované uzákonění významného Dne samizdatu vláda podpořila

Publikováno 12. 1. 2023

Vydávání tiskovin vlastním nákladem v totalitních režimech možná připomene nový významný den. Vláda k příslušné novele skupiny koaličních poslanců, podle níž by se 12. říjen stal Dnem samizdatu, schválila pozitivní postoj, vyplývá z výsledků zasedání.

V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhom.

Vláda pošle zákonodárcům souhlasné stanovisko, i když v připomínkovém řízení se některé výhrady objevily. Neutrálně se k předloze postavilo ministerstvo vnitra, podle něhož by přílišné rozšiřování počtu významných dnů mohlo snižovat jejich symbolickou roli. Neutrálně, ovšem kritičtěji, se vyjádřil ministr školství Vladimír Balaš (za STAN), podle něhož by případné rozšíření okruhu významných dnů mělo být zdůvodněno jako nezbytné. Balaš upozornil na, že Česko si 27. června připomíná Den památky obětí komunistického režimu, který zahrnuje všechny perzekvované.

Autoři novely, k nimž patří předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministr kultury Martin Baxa (ODS) a předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný, by chtěli Dnem samizdatu projevit úctu „k odvaze a hrdinství mužů a žen, kteří v jakémkoliv období nesvobody, zejména však v letech 1948 až 1989 během komunistické diktatury v bývalém Československu, riskovali či rovnou trpěli perzekucí ze strany státní moci, a to jen z důvodu realizace svých základních lidských práv a svobod“. Den by měl být podle předkladatelů také výrazem poděkování samizdatovým vydavatelům zakázaných knih a periodik za to, že „přinášeli myšlenky svobody i ostatním spoluobčanům“.

V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna.

V nynějším volebním období přibyly dva významné dny, a to z iniciativy Senátu. Den národního vzdoru připomíná 27. května atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Den odchodu okupačních vojsk 25. června připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.

Sněmovna dosud neprojednala novelu opozičního hnutí SPD, podle níž by se stal 15. březen Dnem památky obětí německé okupace českých zemí. Ještě bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) se k předloze postavil záporně pro nadbytečnost. Podle poslanců SPD by měl významný den připomenout počátek šestileté nacistické okupace zbytku někdejšího českého území v roce 1939, která navázala na zabrání československého pohraničí o půl roku dříve a byla spojena s oddělením Slovenska.