Kultura a kreativní průmysly se v poslední době těší rostoucí pozornosti. V Česku na jejich rozvoj poputují miliardy. Tuzemsko si však kromě investic musí splnit několik „domácích úkolů“.
Kultura a kreativní průmysly, do kterých spadají obory od designu až po vývoj počítačových her, zaměstnávají v Evropě zhruba 10 procent veškeré pracovní síly a stojí za 5,5 procenty HDP. Evropská unie proto hodlá do sektoru, který byl jednou z největších obětí koronavirové pandemie a s ní spojených restriktivních opatření, „napumpovat“ historicky nejvíc peněz.
„Pandemie kupodivu pomohla povědomí o kultuře a kreativních průmyslech. V Evropě nikdy neexistovala tak velká podpora kulturním a kreativním průmyslům, jaká existuje teď. Když vezmu jen jeden program z těch všech zhruba 35, ze kterých se dá čerpat do kulturních a kreativních průmyslů, tak například program Kreativní Evropa byl navýšen o 70 procent. Žádný program nebyl nikdy navýšen o 70 procent,“ uvedla europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew) na debatě, kterou pořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s Deníkem a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.
Jak ale zdůraznili ředitel Národního divadla Jan Burian a ředitel a hlavní dramaturg Moving Station Roman Černík, nejde tu jen o peníze.
„Z kreativních průmyslů se díky tlaku převést je do financí trochu vytrácí umělecký rozměr. Umění je nejen vyjádřením člověka, ale symbolizuje určité hodnoty a kvality. V českém jazyce je to trošku zákeřné, protože umění je um, tedy něco umět, ale ono je to také i ‚art‘, tedy překročit hranice,“ popsal Černík.
„Kultura není třešnička na dortu, divadlo tady bylo dříve než kapitalismus, feudalismus, a dokonce než antika. Nebýt divadla, tak nevznikly žádné společnosti, protože bez umění bychom nevěděli, kdo jsme. Nevznikla by ani dělba práce,“ doplnil Burian.
Celý příspěvek Kateřiny Zichové, publikovaný 8. 2. 2022 na webu EurActiv.cz, najdete zde.