Významný český historik umění, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy profesor Jan Royt je držitelem ceny Josefa Krásy, udělované Uměleckohistorickou společností v českých zemích, členem vědeckých rad řady institucí.
Od roku 1985 publikoval na dvě stovky monografií a studií v českých i zahraničních sbornících a periodikách, pravidelně se účastní konferencí v České republice, Německu a Polsku.
„Pan profesor Jan Ryot se dlouhodobě věnuje šíření dobrého jména české kultury, vykazuje bohatou a odborně erudovanou publikační činnost, je významným popularizátorem umění, uznávaným vysokoškolským pedagogem, který se rovněž dlouhodobě podílel na řadě kulturních aktivit s významným odborným přesahem. Jsem velmi rád, že jsem se s ním dnes mohl osobně setkat a předat mu medaili Ministertsva kultury, která mu právěm náleží,“ uvedl ministr Baxa.
Jan Royt se narodil roku 1955 v Roudnici nad Labem, kde v letech 1970–1974 vystudoval Střední zemědělskou technickou školu. V roce 1979 dokončil Vysokou školu zemědělskou v Praze. V letech 1979–1984 studoval na FF UK V Praze, kde obhájil rigorózní práci. V nakladatelství Odeon pracoval jako redaktor literatury o výtvarném umění. Po revoluci v roce 1989 nastoupil do Ústavu pro dějiny umění FF UK, kde byl v roce 2006 jmenován ředitelem. Roku 1997 se habilitoval na FF UK prací Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století a v roce 2004 byl jmenován profesorem. Dne 12. října 2016 mu byl udělen titul doktor věd.
Ve svých přednáškách Jan Royt pojímá umělecká díla v širších souvislostech, vycházejících zejména z hluboké znalosti křesťanské ikonografie, zahrnující znalosti církevních dějin, primárních náboženských textů, teologické a duchovní literatury, dějin liturgie i lidové zbožnosti. Rozsáhlá je také Roytova činnost odborná a publikační. Jeho badatelský zájem o českou středověkou malbu zahrnuje několik důležitých monografií.
První z nich byla přehledová publikace Středověké malířství v Čechách, která shrnula stav poznání, k němuž dospělo intenzivní ideologicky nesvázané bádání v devadesátých letech. Zásadním příspěvkem na poli gotické deskové malby byla také monografie o Mistru Třeboňského oltáře. A neméně významným počinem byla kniha věnovaná deskové malbě v severozápadních Čechách, jež završila jeho mnohaletý badatelský zájem spojený s uměleckohistorickým znovuobjevováním tohoto pozoruhodného regionu.