Vážené členky, vážení členové české divadelní obce.
Možná se Vám stalo něco podobného, možná jste nad tím mávli rukou, možná jste si řekli, že v českém divadelním prostředí někdy zkrátka hřešíme na přátelské vazby a doplácíme na důvěru i nedůsledně prosazovanou legislativu. Možná na Vás tato zkušenost teprve čeká.
Cílem tohoto otevřeného dopisu je medializovat tři aspekty konkrétního příkladu, jak v českém divadle mohou (ne)fungovat pracovně-právní vztahy, a to, jak věříme, může být prospěšným příspěvkem do debaty na téma “Status umělce“. Protože ve kterém jiném oboru práce začne zaměstnanec či externí spolupracovník pracovat, aniž by měl uzavřenou smlouvu, sjednánu náplň a rozsah práce, pracovní podmínky či výši odměny? Ve kterém jiném oboru nenáleží zaměstnanci či externímu spolupracovníkovi odměna za odvedenou práci? A čí je to vina? Instituce, která nastavený systém zneužívá, nebo tvůrců a tvůrkyň, kteří tento přístup akceptují?
Hornické vdovy
Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě oslovilo režisérku Terezu Říhovou, aby připravila inscenaci podle knihy Kamily Hladké Hornické vdovy s premiérou 27. října 2023. Tereza Říhová si do inscenačního týmu vybrala Sabinu Machačovou jako autorku adaptace, výtvarnici Lucii Žilák Labajovou a hudebního skladatele Matěje Štrunce, dramaturgem inscenace byl dramaturg divadla, Norbert Závodský.
Ze strany divadla nebyly v otázce režijně-dramaturgické koncepce ani v otázce výtvarné či hudební složky specifikovány žádné požadavky, podmínky či omezení, nebyla uvedena žádná konkrétní představa, kterou by inscenační tým měl naplnit, byly zadány pouze limity ekonomické. Režisérka a autorka dramatizace byly na základě svých opakovaných dotazů ujištěny, že mají tzv. volnou ruku, a dramaturg divadla byl od počátku přítomen vzniku koncepce. Měsíc před odevzdáním finální verze scénáře proběhl videohovor, během kterého umělecký šéf divadla, pan Vojtěch Štěpánek, kvitoval kvalitu textu a došlo ke shodě na několika drobných změnách, po jejichž zapracování měl být scénář zcela v pořádku. Započaly přípravy výtvarné a hudební složky inscenace a finální scénář byl odevzdán.
Teprve na explikaci o měsíc později začala být zmiňována odlišnost představ v otázce inscenačního
pojetí, přestože ještě na setkání těsně před explikací nekomunikoval pan Štěpánek žádné výhrady, i technická omezení, která nebyla sdělena předem. Režijně-dramaturgický koncept, adaptace i výtvarný návrh byly především ze strany ředitele divadla, pana Jiřího Nekvasila, vyhodnoceny jako „nepochopení dramaturgie prostoru Divadla “12“ “ a inscenační tým byl vyzván, aby vytvořil koncepci novou, lépe odpovídající inscenační představě vedení Národního divadla moravskoslezského.
Tereza Říhová také dostala nabídku od projektu odstoupit, vedení divadla argumentovalo tím, že se nejedná o pro ni vhodný titul a že by se předloha měla inscenovat jinak, a nabízelo jako kompenzaci do budoucna inscenaci jiného titulu. Režisérka vícekrát upozornila pana Štěpánka na to, že nebyla předem vyzvána k realizaci konkrétní inscenační představy a že inscenční tým si stojí za vytvořenou koncepcí, ale byla samozřejmě ochotna jednat o některých úpravách ve výtvarném návrhu v souvislosti s technickými limity divadla.
Méně než měsíc před první čtenou zkouškou, 1. srpna 2023, byla Tereza Říhová informována prostřednictvím e-mailu od Vojtěcha Štěpánka o zrušení projektu, a to s tímto zdůvodněním: „Myslím, že jsme si vzájemně vyjasnili vlastní představy o tom, jakým způsobem by ta kniha měla být zpracována pro divadlo, a na to konto se i shodli, že naše pohledy jsou odlišné, v principu pak možná i protichůdné. V takovém případě to nemohu s klidným svědomím nechat běžet dál.“
Aspekt první: Komunikace
Národní divadlo moravskoslezské oficiálně oslovilo Terezu Říhovou, následně odsouhlasilo jí vybrané spolupracovníky, avšak bez toho, aby je oficiálně kontaktovalo s nabídkou spolupráce. Sabina Machačová, Lucie Žilák Labajová a Matěj Štrunc byli až dodatečně kontaktováni tajemnicí divadla v souvislosti s uzavřením smlouvy. O zrušení projektu byla informována pouze Tereza Říhová a zbývající tři uvedené osoby dodnes neobdržely ze strany divadla oficiální vyjádření a zdůvodnění, což pan Štěpánek argumentoval takto: „Nedávám do kopie členy Tvého inscenačního týmu, práci a s ní spojené informace jsem zadával Tobě, šéf deleguje na režiséra, ten je pak zodpovědný za práci a tedy i informovanost svého týmu.“
Prostřednictvím e-mailu Terezy Říhové odeslali inscenátoři panu Nekvasilovi a panu Štěpánkovi dva dopisy (16. a 29. srpna), ve kterých shrnuli svůj pohled na několikaměsíční přípravu a zrušení projektu. Sdělili, že oprávněnost vedení učinit toto rozhodnutí respektují, i když s uvedenými důvody nesouhlasí. Žádali o společný videohovor k prodiskutování celé situace a tématu finančních kompenzací, ačkoli pan Štěpánek považoval finanční ztrátu za „riziko podnikání na volné noze.“ Rovněž vyjádřili nespokojenost s tím, že o zrušení projektu byli již informováni zaměstnanci divadla a veřejnost (viz), ale ne tři členové inscenačního týmu. Pan Štěpánek i přesto nadále komunikoval pouze s Terezou Říhovou, s videohovorem nesouhlasil a komunikovat i se zbývajícími členy začal až správní ředitel a šéf financí, pan Vítězslav Raszka, se kterým byla později projednávána otázka finančních kompenzací.
Aspekt druhý: Smlouva
Matěj Štrunc obdržel návrh smlouvy, ale nemohla být uzavřena, protože nebyla domluvena výše honoráře. V této otázce totiž nebyl nikým kontaktován, ačkoli se on sám o spojení s uměleckým šéfem snažil a navrhoval honorář, který standardně žádá ve všech divadlech. Když v rámci jednání o kompenzacích na tuto skutečnost upozornil, odpověděl pan Štěpánek takto: „smlouvu se skladatelem uzavíráme podle reálného množství užité hudby v inscenaci, o čemž v květnu či červnu nemohla být řeč. (…) smlouva neexistuje a argument: Kdyby existovala, dostal bych tolik a tolik, nemůžu brát vážně.“
Tereza Říhová měla domluvenou výši honoráře, smlouva však nebyla před zrušením projektu podepsána. Obdržela její návrh na explikační poradě a nestihla projednat své výhrady k jejímu znění. Sabina Machačová obdržela návrh smlouvy, který považovala za neakceptovatelný, obsahově nereflektující povahu uměleckého výkonu a v otázce práv a povinností jednostranně výhodný pouze pro Národní divadlo moravskoslezské. Divadlo přistoupilo na její výhrady a upravená smlouva byla uzavřena. Díky tomu je také jedinou z uvedených, kdo obdržel honorář. Lucie Žilák Labajová totiž podepsala smlouvu v původně navrženém znění a ta jí navzdory odvedené práci nepřiznává nárok na žádné kompenzace.
Aspekt třetí: Kompenzace
Členové týmu zformulovali ideální představu a zdůvodnění finanční kompenzace s ohledem na množství již vynaložené práce, vynaložené náklady a ušlý zisk s tím, že jsou otevřeni jednání o konečné výši odměny. První odpověď pana Štěpánka argumentovala tím, že „ve smlouvách žádné kompenzace nejsou (…) ale v případě přípomínek umělce vždy hledá divadlo cestu, jak dojít ke kompromisu.) (…) S panem správním ředitelem jsme se ale shodli, že za každou práci náleží odměna a že jsme tématu kompenzací otevřeni.“
Po opakovaných urgencích obdrželi inscenátoři odpověď od pana Raszky 23. listopadu. V té se zmiňuje, že: „smlouvy pro externí spolupráci žádná ustanovení týkající se případných kompenzací (…) neobsahují. Za předpokladu, že je však uzavřena smlouva o externí spolupráci, pak vždy (…) v případě nedokončení práce (…) dodatkem ke smlouvě (…) stanovíme alikvótní odměnu za odvedenou práci. (…) Pouze včas (tedy před samotným zahájením plnění) a řádně uzavřená, tedy platná smlouva, je pro NDM jediným právním titulem na základě kterého může
být ze strany NDM provedena výplata odměny za odvedenou práci (…) Vámi vznášené nároky nemají oporu v platné smlouvě. Jakékoliv dodatečné uzavírání smluv je zcela nepřípustné.“ Kdo je ovšem v tomto případě zodpovědný za to, že smlouvy nebyly řádně uzavřeny před samotným zahájením plnění? Odpověď je bohužel dvojznačná.
Nechceme si tu však naříkat, nechceme ukazovat prstem, ani nemíníme tento dopis jako útok na Vojtěcha Štěpánka. Jeho jméno je opakovaně zmiňováno především proto, že s ním byla vedena většina komunikace mezi námi a divadlem. Dramaturg Norbert Závodský se do debaty o příčinách a následcích zrušení projektu nezapojil a ředitel divadla Jiří Nekvasil na žádný z našich e-mailů neodpověděl.
Jde nám především o systémovou otázku zneužití důvěry a nastavení pracovních podmínek externích divadelníků a divadelnic. Zastáváme totiž názor, že je zcela v pořádku, pokud mají přizvaní inscenátoři a inscenátorky svobodné tvůrčí pole, stejně jako když plní přesné zadání od vedení divadla – je-li ovšem tento požadavek artikulován jasně a včas. Věříme, že pokud divadlo akceptuje určitý tvůrčí tým, mělo by za jeho členy a členky přebrat zodpovědnost, když už ne ze slušnosti a respektu, tak alespoň z důvodů pragmatických – ono je tím, kdo je na práci najímá a kdo s nimi uzavírá smlouvu. Věříme, že instituce by si měly vážit vybraných spolupracovníků a spolupracovnic i jejich práce a že v případě problémů by měly přistoupit k vypořádání, i když je k tomu smlouva nezavazuje. Především ale věříme, že pokud v procesu tvorby dojde k selhání, obě strany by měly být ochotné přijmout za nastalou situaci zodpovědnost a diskutovat o problému i jeho nápravě s ochotou, konzistentně a čestně.
Národní divadlo moravskoslezské svým jednáním využilo toho, že mnoho českých divadelníků a divadelnic je ochotno pracovat za minimální honoráře a bez uzavřené smlouvy, nebo se smlouvou, která je pro ně velmi nevýhodná, a svým vícevrstevnatým zneužitím důvěry pak pouze podpořilo tendenci, kdy se z českého divadelního světa stává prostředí bez respektu, bez důvěry, bez záruk.
Věříme, že naše naivní důvěra (či snad hloupost) v elementární slušné jednání a celá tato zkušenost mohou přispět k tomu, že se jiní tvůrci a jiné tvůrkyně podobné naivitě vyvarují, a snad i k obecnému zlepšení pracovních podmínek v českém divadle.
Pro úplnost dodáváme, že jsme ochotni zveřejnit celé znění e-mailové komunikace, z níž je parafrázováno a citováno.
Tereza Říhová, režisérka
Sabina Machačová, autorka dramatizace
Lucie Žilák Labajová, scénografka a kostýmní výtvarnice
Matěj Štrunc, hudební skladatel
1. prosince 2023, Praha
Odkazy
Na otevřený dopis reagovalo vedení Národního divadla moravskoslezského, následně zveřejnili autorky a autoři otevřeného dopisu závěrečné vyjádření.