V uplynulých dnech zjišťovala Moravskoslezská asociace kulturního sektoru dopady na tento sektor plynoucí z opatření a celkové situace kolem nemoci covid-19. Cílem bylo také zjistit, jak velký vlastně kulturní sektor v Moravskoslezském kraji je a jak je pro něj ekonomicky důležitý.
Výzkum tak byl zaměřen na podnikatelské subjekty působící v kultuře (kulturním průmyslu) na území Moravskoslezského kraje.
Výzkum se tedy ubíral dvěma směry: 1) zjistit dopady situace kolem nemoci covid-19 na kulturní (zejména ten soukromý) sektor a 2) zjistit alespoň základní statistiky o kulturním sektoru v Moravskoslezském kraji. Na začátku bylo totiž zjištění, že přesnější ekonomické ukazatele, které by se zaměřovaly na soukromé podnikání v kultuře neexistují nejen pro Moravskoslezský kraj, ale ani nacelorepublikové úrovni. Nejvyšší statistická instance v ČR, Český statistický úřad, v rámci sledování soukromých subjektů podnikajících v kulturním průmyslu používá pojem „neznámá oblast“.
Dotazník byl vyplněn ze strany celkem 58 respondentů, kteří většinově v kulturním průmyslu podnikají jako soukromé subjekty (OSVČ nebo obchodní společnosti). Těchto 58 respondentů dohromady zaměstnává 414 osob na hlavní pracovní poměr a dalších 3 227 osob se rekrutuje z řad tzv. dohodářů a OSVČ.
Je zřejmé, že v Moravskoslezském kraji existuje daleko více podnikatelských subjektů navázaných na kulturní průmysl. 58 respondentů z nejrůznějších oblastí kulturního průmyslu (pořadatelé akcí, prodejci vstupenek, technické profese, umělci, marketing/PR, ostraha a úklid) lze považovat za reprezentativní vzorek. Tento vzorek však bude ze strany MAKS i nadále rozšiřován, aby výsledky byly co nejpřesnější.
VÝSLEDKY PROVĚŘOVÁNÍ DOPADŮ COVID-19 NA KULTURNÍ SEKTOR V MSK
Zmíněných 58 respondentů zaznamenalo celkový obrat v roce 2019 v hodnotě téměř 1 miliardy Kč. Pokles obratu ve srovnání s rokem 2020 (porovnávány byly obraty za období leden–září letech 2019 a 2020) činí průměrně 58 %.
Jde o více než půlmiliardový pokles v obratech firem, jejichž zaměstnanci zažívají existenční problémy. Tato půlmiliarda neznamená pokles v ziscích podnikatelských subjektů, ale pokles příjmův celém systému kulturního průmyslu.
Je nutné si představit pořadatele kulturní akce, který z prodaného vstupného a z financí od partnerů zaplatí zaslouženou odměnu stavěčům pódia, zvukařům a osvětlovačům, stavěčům oplocení, bezpečnostní a úklidové agentuře, prodejcům vstupenek, lidem, kteří zajišťují propagaci akce,tiskařům plakátů a samozřejmě i samotným umělcům.
Jde o ucelený systém, který byl do roku 2019 zcela funkční, v podstatě nezávislý na veřejných prostředcích. Naopak, tento systém finančně významně přispíval do státního a následně i krajského rozpočtu i do rozpočtů jednotlivých měst. Za prvních 9 měsíců tohoto roku tento systém, který je ve výsledcích šetření zastoupen pouze zmíněným reprezentativním vzorkem 58 subjektů z MSK, ale zaznamenal ztrátu více než 500 milionů korun.
VÝSLEDKY ZJIŠŤOVÁNÍ VELIKOSTI KULTURNÍHO PRŮMYSLU A JEHO VÝZNAMU PRO EKONOMIKU MSK
Z údajů Českého statistického úřadu z roku 2018 vyplynulo, že podíl kulturního průmyslu na HDP České republiky činí 2,1–3,0 %. Lze vyvozovat, že podobný podíl má kulturní průmysl i na HDPMoravskoslezského kraje, které v roce 2018 činilo 503,7 miliardy korun. Kulturní průmysl se takv absolutních číslech podílí na HDP kraje mezi 10,5 a 15,0 miliardami korun ročně, přičemž tendence až do roku 2019 byla neustále rostoucí.
CO VŠECHNA ČÍSLA VLASTNĚ ZNAMENAJÍ?
V měřítku celého Moravskoslezského kraje lze pomocí výpočtů a vztahu k HDP odhadovat celkovou ztrátu v hodnotě mezi 6 a 9 miliardami korun.
Kulturní průmysl v Moravskoslezském kraji celá léta přispíval do veřejných rozpočtů, z jeho rostoucího významu měla svůj velký prospěch další odvětví, zejména v cestovním ruchu. Právě v kulturním průmyslu existuje potenciál, jak Moravskoslezský kraj nejen ještě více zatraktivnit u jeho návštěvníků, ale jak jej vylepšit i v očích vlastních obyvatel tak, aby z něj neodcházeli. Kulturní průmysl tak měl jednoznačně pozitivní vliv na rozvoj kraje v hospodářsky těžkém období restrukturalizace průmyslu a útlumu těžby černého uhlí. Ten samý kulturní průmysl nyní ale živoří a potřebuje efektivní a co nejrychlejší pomoc, což dokladují výše zmíněná zjištěná čísla.