Národní památkový ústav (NPÚ) vypsal tendr na obnovu Invalidovny v pražském Karlíně za 2,15 miliardy korun.
Jde o rozsáhlý barokní objekt, v jehož okolí se nachází park Kaizlovy sady. Budova byla postavena v letech 1731 až 1737 na Špitálském poli, které vlastnil řád křížovníků s červenou hvězdou, na podnět císaře Karla VI. jako útulek pro válečné vysloužilce.
Základní kámen byl položen za účasti císaře Karla VI. v srpnu 1732. Jako vzor stavitelům posloužila podobná budova v Paříži. Plány na výstavbu vypracoval slavný barokní stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, základní půdorysná dispozice je od vídeňského architekta Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. Pro nedostatek financí byla z návrhu realizována pouze devítina. Na vzniku budovy měla zásluhu nadace florentského hraběte Petra Strozziho, který jako voják sám několikrát vyzkoušel bezmoc raněného a který má v objektu sochu.
Ubytovna pro válečné invalidy, pak vojenský archiv
Invalidovna byla malým, uzavřeným světem, kde vládla vojenská disciplína. Projekt původně počítal s ubytováním čtyř tisíc invalidů s rodinami. V dobách nejvyšší obsazenosti tam ale žily zhruba dva tisíce lidí. K ubytování válečných invalidů budova sloužila do roku 1935. V Invalidovně žil a tvořil po návratu z fronty například jeden z nejslavnějších českých fotografů Josef Sudek. Ve 20. letech minulého století byla celá budova modernizována podle projektu Josefa Vejrycha a Viktora Beneše.
V nedávné minulosti v budově působil Vojenský ústřední archiv, který se v roce 2015 přestěhoval do zrekonstruovaného objektu v areálu kasáren v Praze-Ruzyni. Povodně v roce 2002 poničily v Invalidovně velkou část archivu – zatopily na 30 000 kartonů archiválií, z nichž se podařilo zachránit asi 26 000 krabic.
Od ministerstva obrany budovu převzal v roce 2015 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který v červnu 2016 vyhlásil výběrové řízení na její prodej. Proti tomu ale vystoupila skupina akademiků a historiků i hlavní město Praha, s nabídkou převzít areál přišel NPÚ. Do tendru s minimální požadovanou cenou 637,7 milionu korun se nakonec nikdo nepřihlásil.
Oficiální žádost o Invalidovnu předložil NPÚ v polovině srpna 2016, od té doby se vedla jednání o převodu. ÚZSVM vytkl památkářům nedostatky v dokumentaci, kterou předložili ohledně dalšího využití budov, zástupci NPÚ v létě 2017 řekli, že vše potřebné dodali. Areál mezitím vláda v únoru 2017 zařadila na seznam národních kulturních památek.
NPÚ nakonec převzal Invalidovnu do své správy v květnu 2018, jeho zástupci už při přebírání budovy hovořili o její chystané rekonstrukci. Podle tehdejších plánů měla být obnova za zhruba jednu miliardu korun hotová už v roce 2025. Nakonec se rekonstrukci budovy podařilo připravit až v loňském roce, a mezitím se Invalidovna od května 2019 na půl roku otevřela veřejnosti pro konání kulturních akcí. Spolek Iniciativa pro Invalidovnu měl tehdy od památkářů k dispozici západní křídlo budovy, kde připravoval hudební, divadelní a taneční představení, konaly se tam i přednášky, besedy, diskuse či workshopy.
Největší investice v historii NPÚ
Nyní NPÚ začal hledat zhotovitele obnovy Invalidovny. Plánovaný rozpočet zakázky 2,15 miliardy korun včetně DPH představuje největší investici v historii NPÚ, sdělila mluvčí Blanka Černá. Projekt zahrnuje rekonstrukci historického objektu, novostavbu na jižní straně areálu a kompletní revitalizaci zahrad. Obnova má trvat tři roky.
Areál Invalidovny zahrnuje zastavěnou plochu a nádvoří o výměře přes 12 000 metrů čtverečních a zahrady, které mají rozlohu téměř 10 000 metrů čtverečních. Ke známým pamětihodnostem patří například kaple Svatého kříže, empírová kašna nebo odvšivovací kotel.
Areál je oblíbený mezi filmaři, Miloš Forman zde například natáčel některé scény svého úspěšného filmu Amadeus. Z novějších filmů zde vznikal třeba český snímek s Karlem Rodenem v hlavní roli Hlídač č. 47. Američtí filmaři využili prostory Invalidovny pro svůj akční komiksový film Hellboy. Podle Invalidovny je pojmenováno nedaleké sídliště a stanice metra.