Před deseti lety začalo hledání místa pro brněnské kreativní centrum. Volba padla na bývalou káznici a pro tento cíl vznikla v roce 2009 platforma Kreativní Brno.
Kreativci však ani po deseti letech káznici neobývají. I když cesta za kreativním centrem ještě není u konce, přinesla mnohé a historicky cenný objekt na Cejlu i tak žije a vysílá důležitá poselství.
Dům, který si pamatuje
Mělo by již dnes Brno své kreativní centrum, kdyby tenkrát jako místo jeho vzniku nebyla zvolena právě bývalá káznice? Ti, kdo na centrum čekají již celou jednu dekádu, si tuto otázku mohou klást. Přesto však v Brně převládá přesvědčení, že šlo o správný výběr a je potřeba z něj neuhnout, byť s sebou přinesl a stále přináší jisté komplikace i odpůrce. Ideální scénář pro káznici Brno nenapsalo, zato však na své cestě ke kreativnímu centru posbíralo nemálo zkušeností, které tvoří příběh plný hledání, čekání a spolupráce. „Zásadní na této cestě bylo právě rozhodnutí o umístění centra do této lokality, díky čemuž stará káznice přežila směnu za jiný městský majetek a nestala se například obchodní plochou s tenisovými kurty, jak si někteří přáli,“ vzpomíná Tereza Chrástová, iniciátorka kreativního centra. Díky kreativnímu centru byl objekt zachován a hlavně prověřen po stavební a historické stránce. Následně byl dokonce prohlášen kulturní památkou. Jde tak o další příklad, kdy kulturní a kreativní záměr nejen oživuje, ale i zachraňuje, v tomto případě místo důležité pro celou společnost, místo nasáklé silnou historií, kterou nelze zapomenout.
Od konce 18. století až do roku 1956 zde sídlil soud a (politické) věznice – stavba tak pamatuje všechny mocenské režimy. Na to nechtějí zapomenout ani ambasadoři centra a organizace, které v posledních měsících v káznici působí. Místo smrti a utrpení má sloužit pietě a posílení paměti nejen rezidentů Brna. Hlavním nositelem historické stopy bude Moravské zemské muzeum, ideálně ve spolupráci s dalšími paměťovými organizacemi jako Post Bellum, Občanské sdružení Paměť, zajímá se i PEN klub. Smyslem je doplnit smutnou stopu o nové pozitivní využití. Velkorysých osm hektarů plochy káznice je rozloženo kolem tří dvorů orámovaných dvěma ulicemi. Na mapě Brna ji nelze přehlédnout. Kromě velikosti je její devízou i pěší vzdálenost od centra města. Je potřeba vnímat, že vstup z ulice Bratislavská leží v samém srdci takzvaného brněnského Bronxu, sociálně dynamické lokality, pro kterou vize o místě setkávání umělců, kreativních podnikatelů a veřejných aktivit představuje šanci na lepší budoucnost. Z praktického hlediska rozhodla skutečnost, že objekt je plně v majetku města.
Celý příspěvek Lucie Ševčíkové, publikovaný 29. 1. 2020 na webu KreativníČesko.cz, najdete zde.