Už jsem také rezignoval. Proč něco psát o Národní galerii, kterou politici dovedli až ke smutné hranici, za níž už nikoho nezajímá.
Je neviditelná, nudná, nezajímavá. Z jakého důvodu tedy opakovat mnohokrát napsané. Jde zejména o účelový výběr Alicje Knast do funkce ředitelky Národní galerie doktorem Cvachem české politiky, tehdejším ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem.
Zaorálek Knast jmenoval jen proto, aby nemusel jmenovat úspěšného ředitele Moravské galerie v Brně a čerstvého držitele Ceny Ministerstva kultury Marka Pokorného. Ten byl navíc jako nestraník svého času stínovým ministrem kultury ODS. Mohl také jmenovat výrazného, byť kontroverzního Jiřího Fajta. Zvolil ale polskou kulturní manažerku. Ta se až do odchodu Zaorálka ve funkci ředitelky Národní galerie rozhlížela.
Marek Pokorný v galerii PLATO nebo Jiří Fajt v Drážďanech ukazují, že by byli rozhodně lepší volbou než Alicja Knast, která se za dva roky nedokázala sžít s prostředím české kultury. Nezná jej, nekomunikuje s kulturní obcí, zabývá se mikromanagementem a podle mnoha indicií řídí Národní galerii značně chaoticky.
Celý příspěvek Jana Večerka, publikovaný 13. 2. 2023 na webu Česká justice, najdete zde.