Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu.
Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě lokálních edic a časopisů, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi. Publikace, připravená badateli z Ústavu pro českou literaturu AV ČR za účasti externích specialistů a ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, je doplněna rozsáhlou úvodní studií, rejstříky a bohatým obrazovým doprovodem.
Více
Publikační zákazy, jimiž komunistická moc po srpnu 1968 postihla řadu spisovatelů, publicistů i odborníků z různých oblastí společenských věd, vedla k rozšíření fenoménu strojopisně šířené literatury, pro kterou se postupem času vžilo označení „samizdat“. Nešlo o zcela nový prvek literární historie: utajené šíření zakázaných knih je dávným jevem nejen českých kulturních dějin a v minulém století se rozvíjelo již za protektorátu i v poúnorovém období. Teprve normalizační režim však ze samizdatu učinil plnohodnotnou součást literárního života, byť byla omezena složitostí výroby, minimálními náklady opisovaných knih i konspiračními pravidly. Právě na samizdat byli dlouhodobě odkázáni mnozí z nejvýznamnějších autorů šedesátých let, k nimž se postupně přidávali začínající spisovatelé mladších generací, kteří nechtěli ani předstírat loajalitu ke komunistické ideologii.
Lexikografické oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR připravilo a v nakladatelství Academia nyní vydává rozsáhlou slovníkovou publikaci Český literární samizdat 1949–1989: edice, časopisy, sborníky, která přináší 311 podrobně zpracovaných hesel vydavatelských podniků, periodik a výběrově i neperiodických sborníků z oblasti literárního samizdatu poúnorového i posrpnového období. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, jako jsou Edice Petlice, Edice Expedice nebo časopisy Kritický sborník, Revolver Revue, Vokno a Host, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě lokálních edic a časopisů, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi. Samizdat zde není chápán jako způsob komunikace příslušný výhradně politickému či kulturnímu disentu, nýbrž jako podstatná součást alternativní kultury normalizačního období, zejména v osmdesátých letech výrazně pronikající do tzv. šedé zóny české společnosti.
Zásadní materiálovou základnou byly fondy pražské knihovny Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda, jemuž je kniha věnována. Na přípravě hesel spolupracovala řada někdejších vydavatelů a redaktorů, kteří autorům zpřístupnili své soukromé sbírky a archivy. O několik hesel se postarali externí specialisté nejen z akademických pracovišť. Publikace je doplněna rozsáhlou úvodní studií, rejstříky a bohatým obrazovým doprovodem.
Rozsah: 616 str.
Publikaci si můžete koupit na stránkách Nakladatelství Academia (publikaci spoluvydává Ústav pro českou literaturu AV ČR).