Ve dnech 15. a 16. 11. 2023 se v prostorách Domu U Kamenného zvonu konala již druhá konference v rámci pražského programu Umění pro město věnující se problematice správy a restaurování umění ve veřejném prostoru.
Přednášející z různých oborů během dvou dnů představili nové trendy a příklady inspirativní – ale i odstrašující – praxe v péči o umění ve veřejném prostoru. Z obou dnů konference vznikl videozáznam, který je ke zhlédnutí na webových stránkách GHMP. Konference otevřela důležitou debatu pro budoucí péči o umělecká díla nejen ve veřejném prostoru, která by měla být ideálně výsledkem úzké spolupráce správců a majitelů s odborníky památkové péče, restaurátory a kulturně-správními institucemi. Konference tematicky volně navazuje na první ročník stejnojmenného cyklu z roku 2022, kdy bylo hlavním tématem dočasné umění v českých regionech i v zahraničí. Do budoucna jsou v plánu i další konference v dramaturgii Umění pro město.
První den konference byl věnován zejména otázkám nových technologických postupů v péči o veřejnou plastiku a jejich praktickým aplikacím, včetně kladů a záporů při neuváženém použití. Druhý den byl zasvěcen otázce reinterpretace uměleckých děl ve veřejném prostoru v současném kontextu, problematice odstraňování a přemisťování soch z důvodů rekonstrukce území či změn politického nebo sociálně-kulturního kontextu, nesnázím při řešení nevhodně darovaných sochařských děl městu.
Cílem konference bylo nejen poskytnout platformu pro odbornou výměnu informací a zkušeností mezi restaurátory, konzervátory, kunsthistoriky, akademiky a dalšími odborníky z oboru, ale především zprostředkovat tyto informace a kontakty dalším správcům či referentům samospráv, kteří mohou zde nasbírané poznatky přenést do prostředí institucí, v nichž působí.
Konferenci moderovala historička umění a výtvarná kritička Petra Lexová. Mezi přednášející patřili zástupci odborných pracovišť a institucí – GHMP, oddělení správy veřejné plastiky (Marie Foltýnová), Národního památkového ústavu (Anežka Mikulcová, Viktor Kovařík, Ondřej Šefců), Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (Jakub Ďoubal, Vladislava Říhová), UMPRUM (Iva Javorská), oddělení preventivní konzervace Národního technického muzea (Lucie Kopecká), Fakulty stavební ČVUT (Karel Pavelka) či Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (František Peterka). Kromě institucionálně zaštítěných přednášejících byli přizváni i nezávislí odborníci napříč kurátorskými, legislativními, architektonickými a uměleckými obory (Sabina Jankovičová, Magdalena Kracík-Štorkánová, Pavel Karous, Oliver Braun či Lída Mojžíšová).
V publiku se objevili zástupci veřejno-správních organizací, kulturních a památkářských institucí, regionálních restaurátorských iniciativ, nezávislí kulturní pracovníci či studentstvo přidružených oborů. Společně s přednášejícími všichni přítomní posilují dialog o aktuálních problémech péče o veřejné plastiky, které jsou kulturní a historickou součástí našeho okolí. Je třeba hledat vhodná a dlouhodobá řešení a upozorňovat na palčivá témata – jako například doplnění evidence soch, které dosud „nikomu nepatřily”, a tudíž se o ně správně nepečovalo. Stejně tak se musíme ptát, co s díly, jejichž náměty dnes odporují současnému etickému diskurzu, nebo s uměleckými díly z novodobých materiálů s krátkou životností.
Záznam z konference