Anna Turlová přijela do Česka s batohem na zádech a s taškou v každé ruce. Měla v nich dvě kočky a na vodítku psa. Divadelní manažerka chtěla původně zůstat v rodném Kyjevě, když ale pár metrů od ní dopadla bomba, změnila názor.
V Praze žije od března a řídí tu projekt Imagine UA Městských divadel pražských, který v září uvede několik inscenací ukrajinských tvůrců.
„Kouřili jsme s mým kamarádem Mišou před budovou podzemního parkoviště, kde jsme se deset dnů schovávali. Najednou se ozvala obrovská rána a my jsme viděli, jak se prohnuly obrovské plechové dveře, u nichž jsme stáli. V ten moment jsme si řekli, že asi půjdeme raději dolů,“ popisuje Anna Turlová okamžik, který ji přiměl opustit válečný Kyjev. „Byla jsem už jako zombie. Žila jsem v konstantní úzkosti, pořád jsem se bála, nespala, nevěděla jsem, co mám dělat. Přesto jsem chtěla v hlavním městě zůstat a pomáhat. Když několik metrů od nás dopadla bomba, došlo mi, že už takhle nemohu dál pokračovat,“ vzpomíná.
Třicetiletá manažerka kyjevského divadla Zoloti Vorota Anna Turlová přijela do Prahy v půlce března se svou matkou, čtyřmi kočkami a psem. „Kocouři se jmenují Benedict podle herce Cumberbatche, Salvador podle malíře Dalího, Taras podle ukrajinského básníka Ševčenka a kočka je Matilda. Ona je takové malé šílené zvíře a to jméno jí jednoduše sedí,“ popisuje už téměř plynulou češtinou Turlová, která se hned po svém příjezdu do Prahy přihlásila do bezplatného kurzu pro Ukrajince. „Fenka je zase Glaša podle šlechtičny Aglaji Ivanovny z Dostojevského Idiota.“ Že je zvyklá pohybovat se v intelektuálně-divadelním prostředí, Anna prostře nezapře.
Celý rozhovor Kláry Elšíkové, publikovaný 28. 7. 2022 na webu Aktuálně.cz, najdete zde.