Vedení hlavního města zahajuje druhou fázi příprav, které mají směřovat k vybudování nové koncertní haly nad stanicí metra Vltavská. Letos hodlá Praha vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž.
Jde o výzvu, kterou česká společnost potřebuje, říká architekt a vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.
Když pražští radní v polovině února odsouhlasili pokračování projektu Vltavské filharmonie, mluvili o tom, že má odpovídat požadavkům 21. století. Co to pro koncertní halu znamená?
Za posledních asi dvacet let udělaly koncertní budovy obrovský pokrok. Stávají se velmi sofistikovanými technicky a také jsou významnými symboly měst a států. Co se týče uspořádání koncertních sálů, existují dva hlavní směry. Jeden typ je takzvaná vinice, kdy diváci sedí kolem orchestru. Druhý je klasický shoebox, což máme třeba ve Smetanově síni v Obecním domě a v Dvořákově síni v Rudolfinu.
V Česku není typ zařízení s vinicí, což nám omezuje velikost orchestrů a charakter hudby, která se u nás dá hrát. Ty domy už navíc nejsou zdaleka jen monotematickou stavbou pro jeden sál a určitý typ publika, ale stávají se celoročním a celodenním městským kulturním centrem. Požadavkem 21. století je i výrazná architektura, která Praze v posledních letech chybí.
Pokud má budoucí filharmonie fungovat v režimu 24/7 a 365 dní v roce, co by se v ní všechno mohlo odehrávat?
Dělíme to do několika základních zón. První jsou prostory pro vystoupení, tedy sály. Druhá oblast jsou veřejné prostory a také prostory komerční, vzdělávací, nahrávací a coworkingové. A třetí oblastí je zázemí. Nemluvíme tedy jen o hlavním sále, který by měl mít řádově 1 800 sedadel, ale také o menších sálech pro 700 a 500 diváků. Důležitá je i vzdělávací a nahrávací část. Analyzovali jsme pražskou hudební a kulturní scénu a jasně se ukazuje, že by byl velký zájem třeba o hudební knihovnu, hudební školu a různé kreativní prostory.
Celý rozhovor s Martinem Bajtlerem, publikovaný 13. 3. 2021 na webu iDNES.cz, najdete zde.