Pojem Vizuální smog je používán pro označení přiznané nevkusné reklamy, která podobně jako vzdušný smog dusí město a brání lidem volně dýchat, stejně jako městu se kvalitně rozvíjet. V mnoha městech po celé České republice vznikají iniciativy snažící se s touto situací ve svém okolí bojovat. Jednou z nich je i iniciativa Vizuální smog v Plzni v čele s Václavem Cinádrem, s kterým jsem o problematice nevkusné reklamy hovořila.
Jaký vliv má vizuální smog na pocity lidí?
Myslím si, že v reklamou zamořeném prostředí se člověk podvědomě necítí komfortně. Kdyby byly dvě zhruba stejné ulice, kterými proudí lidé, z čehož jedna by byla očištěna nebo kultivovaná a druhá plná reklamy, jsem přesvědčen o tom, že lidé budou raději chodit tou první. Vizuální smog se týká i pocitu bezpečí, který je převážně v poslední době živým tématem. Dokazuje to i hypotéza známá pod pojmem Teorie rozbitého okna. Jejím velkým zastáncem byl například starosta New Yorku z devadesátých let Rudolph Giuliani. Tato teorie říká, že zanedbané prostředí, odpadky, posprejované zdi a rozbitá okna podporují protispolečenské jednání a drobnou i vážnější kriminalitu. V prostředí, o něž se zjevně nikdo nestará, ztrácejí lidé zábrany, které by jim v čistém a uklizeném prostředí bránily odhazovat odpadky nebo ničit cizí majetek. Pokud je v ulici rozbité okno nebo posprejovaná zeď, s největší pravděpodobností za chvíli přibyde další graffiti nebo další rozbité okno. Proto je důležitá důslednost. Když se něco takového stane, je vhodné to hned opravit a dát do pořádku. Ačkoliv náprava stojí náklady a mnohdy je to vyčerpávající, z dlouhodobého hlediska se vyplatí a prostředí se zlepší. To samé lze vztáhnout i na kultivovanou a umírněnou reklamu ve veřejném prostoru.
Iniciativy proti vizuálnímu smogu v mnoha městech už fungují. Čeho chtějí dosáhnout, čím konkrétně se zabývají?
V první řadě nebojujeme proti reklamě jako takové. Ta je součástí veřejného prostoru odjakživa a vždy bude. Jde nám především o její kultivaci, o vytvoření harmonie mezi podnikáním a přívětivým městským prostředím. Nejprve se snažíme prosadit vytvoření Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven. Ten by měl v širším centru Plzně definovat jednoduchá pravidla označování provozoven a venkovní reklamy. Není to forma regulace nebo zákazu, manuál má celý proces tvorby reklamy usnadnit a inspirovat.
Celý rozhovor Evy Klapky Koutové, publikovaný 18. 9. 2019 na webu Místníkultura, najdete zde.