V pondělí 5. června 2023 dopoledne se před budovou ministerstva kultury na Maltézském náměstí v Praze setkalo na sto padesát pracovníků a pracovnic v kultuře.
Cílem protestu bylo upozornit na neudržitelné podmínky práce v kultuře a na léta chybějící zákon o statusu umělce a umělkyně, který ministerstvo právě chystá a musí být v příštím roce schválen. Předmětem této legislativy má být primárně rozlišení výkonných umělců a freelancerů pracujících jako OSVČ od podnikatelů, protože práce v kultuře je nepravidelná a prekérní.
Organizátoři akce, mezi kterými je Asociace spisovatelů, Spolek Skutek, Herecká asociace, ústecká galerie Hraničář, spolek Překladatelé Severu nebo Asociace malých nakladatelů a knihkupců, připomněly, že mezi pracujícími v kultuře je téměř 40 % osob samostatně výdělečně činných. Na ně dopadnou plánované škrty na ministerstvu kultury, zvýšené odvody na sociálním pojištění a ekonomická krize nejvíce. Jsou to ale také osoby, na kterých kultura v podstatě stojí: ať už jde o zvukaře, osvětlovače, novinářky, překladatelky, nebo výkonné umělce.
„Požadujeme, aby přijatá opatření měla především sociálně podpůrný charakter. Víc než přiznání abstraktního statusu umělce potřebujeme sociální zajištění, kterého jinak nejsme schopni dosáhnout,“ přečetla mluvčí akce Anna Štičková úryvek z prohlášení, které organizátoři na místě rozdávali.
Jak na akci dále zaznělo, zákon o statusu umělce by měl zahrnout i další profese v kultuře, nejen výkonné umělce, na ministerstvu kultury se ovšem o tom neuvažuje a připravuje se pouze minimální novelizace zákona č. 203/2006 Sb., O některých druzích podpory kultury. V jednotlivých projevech na akci však opakovaně zaznívalo, že bez sociálních opatření není daná zákonná úprava funkční.
Zákon o statusu profesionála v kultuře v minulých letech přijalo například Španělsko nebo Portugalsko a je doporučován expertními skupinami na úrovni EU. Česká republika jej má navíc uvedený v programu Národního plánu obnovy a v dokumentech Státní kulturní politiky na roky 2021–2025. V rámci svého projevu pak upozornil Jakub Bakule, jeden z autorů státní kulturní politiky, zda novelizace již existujícího zákona splní podmínky EU.
„Požadujeme od ministerstva závazný slib, že bude schválen status umělce a umělkyně v rozšířené podobě – tedy status kulturního profesionála – a že na něj budou navazovat další opatření a zákony. Aby se to opravdu stalo, požádali jsme ministerstvo o stvrzení tohoto slibu formou memoranda se zástupci profesních asociací a nezávislých profesionálů. Obáváme se totiž, že na ministerstvu k přijetí takového zákona není vůle,“ dodává Štičková. „Odešel jsem z divadla na volnou nohu, pak jsem zjistil, že se to nedá s nájmem v Praze a dítětem, takže příští týden jdu na pracvní úřad,“ říká držitel Ceny divadelní kritiky a režisér Jan Frič.
Na akci vystoupili zástupci ministerstva kultury, Milan Němeček a Zuzana Zahradníčková, a přislíbili, že pro ministerstvo kultury bude prioritou přijmout legislativní úpravu v takové podobě, aby byla funkční. Němeček zároveň zmínil, že nepovažuje zahrnutí do novelizace Zákona 203/2006 za problematické řešení, kterého je nutné se bát. Podle něj je to „umění možného v dané situaci“.
Mezi kulturní profesionály přišel posléze také ministr Martin Baxa a slíbil setkání všech zástupců asociací a profesních sdružení do konce června. Na tomto setkání by se na základě jednotlivých požadavků sdružení mělo dojít ke společně přijatelné podobě statusu umělce a umělkyně.