Celá přední část jedné pražské restaurace je jednoho lednového večera zaplněna téměř čtyřiceti lidmi. Všichni mají společné pozadí – do českých médií přispívají pořady a texty, v nichž se zabývají hudbou, filmem, literaturou, kulturním děním obecně.
„S Milošem Hrochem (kulturní publicista a mediální teoretik působící na FSV UK – pozn. aut.) jsme začali organizovat sezení, kde o situaci kulturní publicistiky diskutujeme s více lidmi,“ říká organizátorka Táňa Zabloudilová o akci nazvané „Je psaní o kultuře udržitelné?“. Mezi autorkami a autory se v posledních letech prohlubuje nejistota s tím, jak v médiích ubývá financí i prostoru pro reflexi uměleckého provozu
Ilustrovat to může podcast Kulturák, který do konce loňského listopadu vycházel na webu Seznam zprávy. Připravovala ho moderátorská dvojice Jonáš Zbořil a Jana Patočková. Podle šéfredaktora Jiřího Kubíka se nesetkal se zájmem posluchačů a posluchaček.
„Kulturák byl jeden z nejméně poslouchaných podcastů v SZ. Přesto myslím, že měl dobrou zpětnou vazbu a že by se postupem času osvědčil,“ vysvětluje pro EJO editor Jonáš Zbořil s tím, že rozhodnutí vedení respektuje, a že třeba časem začne s jiným podcastem podobného ražení. „Co se týče kulturních podcastů v Česku, trh určitě přesycený není,“ myslí si Zbořil.
Samozřejmě nejde o první ani poslední případ zrušení pořadu nebo rubriky, nicméně konec Kulturáku ani ne po roce vysílání ukazuje na minoritní postavení kulturní publicistiky v soudobých médiích.
Na kultuře se šetří
Koneckonců právě Seznam zprávy jako jeden z největších a relativně čerstvých projektů v Česku zavedl kulturní rubriku až po pěti letech své existence. V tomto ohledu možná mediální sféra pouze dotváří obecné přezírání kulturního dění a jeho chápání jako něčeho zbytného, jen k doplnění těch „důležitějších“ věcí.
„Kultura je rozhodně něco, na čem se vždycky šetří nejvíc. Víme to všichni,“ nastiňuje problematiku publicistka Táňa Zabloudilová z internetového deníku Alarm.
Ostatně už mnoho let se diskutuje o tom, že by na kulturu mělo jít jedno procento státního rozpočtu – nedávno tento dlouholetý závazek připomněl i ministr Martin Baxa v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Jeho resort nedávnou aktualizací legislativy však na média uvrhl další vlnu nejistoty.
„V těchto měsících některé kulturní rubriky šetří kromě inflace a energetické krize také proto, že z českých médií právě mizí desítky milionů korun v důsledku novely autorského zákona předložené ministerstvem kultury,“ popisuje vedoucí kulturní rubriky na webu Aktuálně.cz Daniel Konrád.
Podle něj je kondice kulturní redakce odvozena od celkového stavu titulu. A Konrád rovněž připomíná, že je důležité rozlišovat mezi jednotlivými médii: „Je rozdíl mezi deníkem za platební bránou spoléhajícím na předplatitele, komerčním serverem vydělávajícím prodejem reklamy, veřejnoprávním rádiem pro mladé odkázaným na roky nezvýšené koncesionářské poplatky, nebo třeba literárním časopisem, který dosáhne na granty ministerstva kultury.“
Právě na státní podpoře je více či méně závislá většina specializovaných kulturních publikací. Příklad literárních periodik podrobně před dvěma lety zmapoval Jakub Jetmar – přesto, že státní příspěvky mohou pokrýt většinu rozpočtu daného média, jeho redakce spíš živoří a „(…) platí, že odměny pro kmenové redaktory i externisty bývají vinou dlouhodobé podfinancovanosti redakcí nízké až symbolické.“
V tomto ohledu mají velká média jako zmiňované Seznam zprávy přeci jen větší možnosti, jak reflektování uměleckého provozu podporovat, alespoň co do výše honorářů za text. Nicméně i zde platí, že většinu obsahu kulturních rubrik plní externí autoři, kteří se nemohou opřít o stabilní redakční zázemí.
Vhled do své práce editora kulturní rubriky nabízí Jonáš Zbořil se Seznam zpráv: „Musíš umět vybrat, která z kulturních událostí je opravdu zajímavá, která bude zajímat tvé potenciální čtenáře, a kterou bys měl mít, i když ji nikdo číst nebude. Musíš umět shánět autory a myslet přitom i na to, jestli jsou nějak zajímavě rozvrstvení a nemají úplně stejné názory.“
Celý příspěvek, publikovaný 23. 3. 2023 na webu European Journalism Observatory, najdete zde.