© Institut umění
Institut umění - Divadelní ústav
Celetná 17
110 00 Praha 1
T 224 809 134
info@institutumeni.cz
Podpora - granty, dotace / Evropská unie / Strukturální fondy
Podrobné informace o evropských strukturálních fondech je možné nalézt na stránkách www.strukturalni-fondy.cz.
Informace ke strukturálním fondům jsou zde rozděleny do dvou období 2007–2013 a 2014–2020
politika hospodářské a sociální soudržnosti 2007-2013
Na základě výsledné podoby finanční perspektivy EU (která byla schválena na summitu Evropské rady dne 16. prosince 2005) má ČR v letech 2007−2013 k dispozici z fondů EU prostředky ve výši zhruba sto miliard korun ročně (celkem jde o 688 mld. Kč vyjádřeno v cenách r. 2004, resp. o 777 mld. Kč v běžných cenách). Pro srovnání – v minulém, zkráceném programovacím období (2004−2006) bylo v českých programech fondů EU celkově k dispozici zhruba 80 mld. Kč.
Národní rozvojový plán ČR na léta 2007−2013 obsahuje strategii (priority a dílčí cíle) pro další období realizace programů fondů EU, a to včetně návrhu struktury a zaměření jednotlivých operačních programů a nastavení systému jejich koordinace na národní úrovni (viz níže uvedené schéma návrhu rozložení operačních programů NRP).
Toky financí ze Strukturálních fondů (pro lepší zobrazení klikněte na obrázek):
Blanka Marková, Michaela Žarošská, Eva Žáková - Podpora kultury z Evropské unie.pdf
PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020
V dubnu 2012 byla dokončena a zveřejněna Strategická příručka na téma Jak strategicky využít evropské podpůrné programy pro uvolnění potenciálu kultury pro rozvoj na místní, regionální a národní úrovni a pro zesílení dopadů kultury na širší ekonomiku?
Příručka vychází v době, kdy jsou ještě k dispozici fondy kohezní politiky pro období 2007–2013, ale především v době, kdy probíhá plánování a dojednávání využití strukturálních fondů pro období 2014–2020.
V posledních letech došlo na úrovni Evropské komise k významnému posunu v chápání kulturní politiky spočívající v rozšíření tradičně pojímané oblasti umění a kultury o podnikatelské či průmyslové oblasti. Proto se příručka zaměřuje především na podporu tzv. kulturních a kreativních průmyslů.
Pracovní skupina doufá, že výsledky práce prezentované v příručce mohou být efektivně využity při čerpání strukturálních fondů v současném a především v budoucím období. Příručka může přispět i k vytváření národních a regionálních inovačních strategií pro inteligentní specializaci, které mají být nástrojem k dosažení inteligentního růstu na evropské úrovni.
Cílem příručky je lépe informovat místní, regionální a státní orgány i kulturní obec o potenciálu kulturních a kreativních průmyslů a napomoci při plánování a realizaci strategického využití evropských podpůrných programů, s důrazem na využití strukturálních fondů. Příručka je určena především politikům zodpovědných za kulturní a ekonomické plánování i za plánování využití strukturálních fondů. Na základě zkušeností mnohých členských států a s využitím mnoha příkladů příručka popisuje způsob užití strukturálních fondů pro rozvoj kulturních a kreativních průmyslů na místní, regionální i státní úrovni. V příručce jsou uvedeny i užitečné informace o budoucím období strukturálních fondů (2014–2020). První část příručky uvádí argumenty pro podporu rozvoje kulturních a kreativních průmyslů. V druhé části lze nalézt přehled o strukturálních fondech a aktuálním plánování období 2014–2020.
Třetí část je věnována příkladům z různých členských států, které lze využít jako návod pro koncipování a realizaci konkrétních programů a projektů a je strukturována do tří tematických celků:
1.Vytváření předpokladů s cílem zajistit příznivé prostředí pro rozvoj KKP
-
strategie, politiky, opatření
-
zviditelnění, informační služby
-
strategické aliance, institucionální rámec
-
mapování, studie
2.Posilování KKP s cílem vybudovat konkurenceschopné a na export orientované kreativní podniky
-
sítě a klastry
-
přístup k financím
-
kreativní podnikatelské inkubátory
-
fyzická infrastruktura
-
budování kapacit
3.Přesahové dopady s cílem propojit KKP s ostatními ekonomickými a společenskými oblastmi
-
inovace a produktivita
-
vzdělávání a celoživotní učení
-
sociální inovace a kvalita života
-
cestovní ruch a branding
-
regionální rozvoj
-
ekologická udržitelnost
Předsedou pracovní skupiny a hlavním koordinátorem a autorem příručky je Ragnar Sill, náměstek pro umění estonského ministerstva kultury, za Českou republiku se na základě nominace Ministersta kultury ČR práce pracovní skupiny účastnila Eva Žáková z Institutu umění. Na závěr připomínáme, že 9. května t.r. jsme Vás v aktualitách informovali o vydání obdobného material s názvem Průvodce vyjednávání lepší pozice a vyšší podpory kultury v rámci strukturálních fondů (2014–2020) vydané politickou platformou pro umění a kulturu Culture Action Europe v rámci kampaně “we are more”. Článek s připojeným textem naleznete pod titulem “Zapojte se do vyjednávání o strukturálních fondech s novým průvodcem!”
V říjnu 2012 Institut umění – Divadelní ústav vydal Problémovou analýzu kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v kontextu politiky soudržnosti EU 2014+, jejímiž autory jsou Eva Žáková a Martin Cikánek.
Analýza byla vypracována v rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Problémová analýza kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v kontextu politiky soudržnosti EU 2014+ (PAKKP) – je předkládána s úmyslem doplnit Problémovou analýzu v kontextu Politiky soudržnosti EU 2014+ (PAKPS), kterou zpracovalo Ministerstvo kultury České republiky (MK ČR) v dubnu 2012. Potřeba doplnit PAKPS vyvstala zejména z důvodu nadměrné pozornosti, která je v PAKPS na úkor jiných oblastí sektoru kultura věnována problematice kulturního dědictví, a to i přesto, že aktuální trendy napříč zeměmi evropského společenství jsou zcela opačné.