© Institut umění
Institut umění - Divadelní ústav
Celetná 17
110 00 Praha 1
T 224 809 134
info@institutumeni.cz
Národní strategie
Národní strategie byla vypracována Národním koordinačním místem Evropského roku mezikulturního dialogu v lednu 2007.
Úvod
I. Národní kontext
II. Národní strategie
a) Plnění
b) Dopad
c) Hodnocení
Úvod
Rozhodnutím Evropského parlamentu a Evropské rady č. 1983/2006 ze dne 18. prosince 2006 byl rok 2008 vyhlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu (ERMD).1
Cílem ERMD je poskytnout prostředky pro mezikulturní dialog a dialog mezi občany s cílem zvýšit úctu ke kulturní rozmanitosti a zvládnout složitou realitu našich společností a společnou existenci různých kulturních identit a vyznání; dále je důležité zdůraznit přínos odlišných kultur pro dědictví a způsob života v členských státech a uvědomit si, že mezikulturní dialog je nezbytný pro to, aby se obyvatelé zemí Evropské unie naučili harmonickému soužití.
V každé členské zemi Evropské unie bylo za účelem realizace programu jmenováno tzv. Národní koordinační místo (NKM). Na základě rozhodnutí zástupců Ministerstva kultury ČR byl touto funkcí pro Českou republiku pověřen Institut umění-Divadelní ústav.
Prvním z řady úkolů Národního koordinačního místa je vypracování Národní strategie, jejímž cílem je stanovit základní podobu činností, které se uskuteční v České republice v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu v roce 2008. Nástroje pro dosažení obecných a konkrétních cílů ERMD jsou od těchto odvozeny, nicméně jsou blížeji specifikovány s ohledem na situaci české společnosti; obecně řečeno, cílem Národní strategie a Evropského roku mezikulturního dialogu 2008 je rozšířit povědomí o potřebnosti a nutnosti mezikulturního dialogu v České republice a být impulsem pro dlouhodobé prohlubování a posilování opatření přijatých v rámci řešení dané problematiky.
Předkládaná strategie byla vypracována na základě konzultací a kulatého stolu, na němž byla zastoupena široká odborná veřejnost. Jednalo se o příslušné zástupce státní sféry (Rada vlády pro národnostní menšiny, Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR), samosprávy (Magistrát Hl. m. Prahy) a neziskového sektoru (Slovo 21, Multikulturní centrum, Centrum pro integraci cizinců, Romea, NROS a ProCulture).
I. Národní kontext
Problematika mezikulturního dialogu je vzhledem k historicko-sociálním okolnostem relativně novým fenoménem. Pozornost jí začala být věnována až po svržení komunistického režimu, resp. až během několika posledních let v souvislosti s prudkými demografickými změnami na českém území. Nicméně podle posledních statistik žije přesto v ČR – v porovnání např. s takzvanými starými členskými státy Evropské unie – poměrně málo cizinců, a to jak v absolutních, tak i v poměrných číslech. Vzhledem ke zkušenosti jiných evropských zemí však lze předpokládat, že se počty imigrantů žijících trvale či přechodně v Česku budou zvyšovat, a je proto nezbytné se na tuto skutečnost připravit.
Specifickým problém české společnosti je soužití většinové populace s romskou komunitou, která tvoří nejvýznamnější složku obyvatelstva s odlišným kulturním profilem. I když je této problematice věnována v České republice poměrně značná pozornost, je nutné na zlepšení situace dále dlouhodobě a systematicky pracovat. Pro českou společnost je rovněž neméně důležité věnovat se vedení mezináboženského dialogu a tradičním menšinám žijícím v České republice (např. Slováci, Poláci apod.).
V současné době je termín mezikulturní dialog v českém prostředí vnímán převážně v kategoriích uměleckých (festivaly apod.) a jako termín, který nemá přesnější vymezení. Česká společnost se bohužel stále vyznačuje jistým xenofobním cítěním a z tohoto důvodu je nutné neustále podporovat její příklon k mezikulturní toleranci. S tím souvisí i skutečnost, že většina české populace si neuvědomuje pozitiva, která by z dobře fungujícího mezikulturního dialogu plynula jak pro majoritu, tak minority neboli v konečném důsledku pro celou společnost.
Pozornost věnovaná dané problematice v Česku se odráží v množství legislativních opatření, koncepcí a strategií (např. Koncepce integrace cizinců a Koncepce romské integrace) a v existenci institucionálního zázemí. Ve státní sféře se jedná o poradní orgány vlády České republiky, a to konkrétně o Radu vlády pro národnostní menšiny (od roku 1968), Radu vlády ČR pro záležitosti romské komunity (od roku 1997), Radu vlády ČR pro lidská práva (od roku 1998) a konečně o poradní orgány či oddělení na jednotlivých ministerstvech ČR. V lednu 2007 potom byla vytvořena funkce ministryně vlády České republiky pro oblast lidských práv a národnostních menšin.
Ve sféře občanské společnosti se jedná o četné, nicméně chronicky podfinancované nestátní neziskové subjekty.
Současné programové zakotvení integrace cizinců a mezikulturního dialogu v rámci státní politiky představují především programy MK ČR, MŠMT ČR, MPSV ČR a MV ČR:
II. Národní strategie
Jelikož je nutné posílit povědomí české společnosti o obsahu pojmu mezikulturní dialog i o jeho praktickém uplatnění, národní strategie se zaměří na zvýšení povědomí o významu a pozitivních dopadech praktické realizace mezikulturního dialogu. V této souvislosti je však nezbytné si uvědomit, že se jedná o dvoustranný proces, a proto bude strategie klást důraz na dosažení pozitivních výsledků u obou stran vedeného dialogu – to znamená u většinové populace i národnostních menšin, příslušníků romské komunity, imigrantů a dalších cizinců žijících na území České republiky.
Obecné cíle ERMD
- podpora mezikulturního dialogu jakožto procesu vedoucího k lepší adaptabilitě na rychle se měnící svět
- zdůraznění mezikulturního dialogu jakožto příležitosti přispět k budování pestré společnosti a následně k využívání jejích výhod
- zvýšení povědomí všech, kteří v EU žijí, zejména mladých lidí, o tom, jak je důležité rozvíjet aktivní evropské občanství, otevřené světu, respektující kulturní rozmanitost a založené na společných hodnotách v EU
- zdůraznění přínosu různých kultur a projevů kulturní rozmanitosti ke kulturnímu dědictví a životnímu stylu v členských státech EU
Specifické cíle ERMD
- usilovat o zvýšení povědomí, zejména u mládeže, o tom, jak je důležité se zapojit do mezikulturního dialogu v každodenním životě
- usilovat o vymezení a sdílení osvědčených postupů při prosazování mezikulturního dialogu v celé EU, a to zejména mezi mládeží
- podpořit úlohu vzdělá(vá)ní jakožto významného prostředku pro výuku o rozmanitosti, pro lepší porozumění jiným kulturám, rozvoj dovedností a osvědčených sociálních postupů a zdůraznit ústřední úlohu sdělovacích prostředků při prosazování zásady rovnosti a vzájemného porozumění
- zvýšit viditelnost a soudržnost všech programů Společenství a akcí přispívajících k mezikulturnímu dialogu, podporovat je a zajistit jejich kontinuitu
- přispět k prozkoumání nových přístupů k mezikulturnímu dialogu, jež zahrnují spolupráci mezi celou řadou zúčastněných stran z různých odvětví
Priority ERMD v České republice
Na základě obecných a specifických cílů ERMD byly proto stanoveny tyto prioritní oblasti týkající se realizace ERMD v České republice:
- propagace a zviditelnění problematiky spojené s mezikulturním dialogem směrem ke změně myšlení v české společnosti, ale i v minoritách, komunitách a u imigrantů s důrazem na školní a mimoškolní vzdělání mládeže
- integrace cizinců a romské komunity s využitím kulturních a uměleckých aktivit
- možné vytipování tzv. vyslance (obecně známá a respektovaná osobnost)
- zmapování příkladů v minulosti již osvědčených koncepcí a dobré praxe a vyhodnocení jejich dlouhodobých efektů a následné zviditelňování získaných poznatků prostřednictvím informační, propagační a vzdělávací kampaně
- vytvoření dílčích dlouhodobějších koncepcí mezikulturního dialogu (např. splnění úkolu č. 20 z Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 Ministerstva kultury ČR: „Zapojení uměleckých projektů při začleňování cizinců do společnosti, účast na vytváření a realizaci migrační a integrační politiky prostřednictvím uměleckých a kulturních institucí.“2
a) Plnění
Všechny činnosti směřující k naplnění národních priorit budou zastřešeny Národním koordinačním místem. Důležitým prvkem při realizaci ERMD v České republice bude navázání na aktivity uskutečněné v rámci Evropského roku rovných příležitostí, který je Evropskou unií uskutečňován během roku 2007 (otázky rasové diskriminace příslušníků národnostních menšin a imigrantů nebo diskriminace na základě náboženského vyznání, názoru atp.).
Je nutné brát v úvahu i využití realizace ERMD v rámci přípravy na předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které připadá na první polovinu roku 2009.
Při realizaci ERMD bude navázána spolupráce s příslušnými orgány státní správy a samosprávy, a to především ve smyslu zajištění priority tématu mezikulturního dialogu a eventuálního posílení jednotlivých vypisovaných grantových programů a okruhů (např. MK ČR, MŠMT ČR, kraje a města), čímž bude dosaženo výraznějšího synergického efektu a posílení činnosti především neziskových nevládních organizací.
Shora uvedené priority budou na národní úrovni dosaženy prostřednictvím těchto činností:
a) Prezentace a propagace ERMD, resp. obecně mezikulturního dialogu
Činnosti zvyšující povědomí o ERMD mezi laickou i odbornou veřejností – informační, propagační a vzdělávací kampaň zacílená na aktivaci celospolečenského dialogu s důrazem na mládež. Vzhledem k velmi omezeným finančním prostředkům a vzhledem k plánované kampani Evropské komise/Media Consulta na celoevropské úrovni, z níž bude podoba kampaně na národní úrovni vycházet, bude za účelem dosažení maximální efektivity využita možnost spolupráce s již existujícími nebo plánovanými iniciativami státního i nestátního sektoru. Rovněž budou osloveni zástupci relevantních sdělovacích prostředků (např. možnost zařazení témat mezikulturního dialogu do stávajících pořadů v rozhlase nebo televizi). Dále budou uspořádány vzdělávací a školicí semináře zaměřené na pedagogy (např. mezikulturní komunikace, řešení mezikulturních střetů) a na žáky, resp. studenty základních a středních škol; multikulturní výchovavede mladé lidi k poznávání kulturní rozmanitosti – kultury jiných (poznávání druhého, jeho odlišnosti v podobě barvy, řeči, náboženství a dalších hodnot), ale i kultury své.
Nabízí se i možnost výběru emblematické osobnosti – tzv. vyslance, který se stane tváří ERMD v ČR. Všemi těmito způsoby by mohlo být dosaženo mobilizace širokého spektra společnosti.
b) Realizace ERMD
Výběr a realizace konkrétních aktivit/projektů. Aktivity na úrovni České republiky budou nést hlavní znaky celoevropských aktivit s tím, že zároveň budou obsahovat svá specifika. Vedle „teoretické“ části ERMD, tzn. vedle informační, propagační a vzdělávací kampaně, je nezbytné, aby se uskutečnilo i několik „praktických“ projektů s reálným dopadem (přímé zapojení veřejnosti), přičemž upřednostněny budou modelové projekty s celostátním významem a dopadem. Realizátory těchto projektů budou z důvodu angažování občanské společnosti nestátní neziskové organizace, významný článek realizační fáze ERMD, a to ve spolupráci a pod vedením Národního koordinačního místa. Takovýto typ spolupráce poskytne možnost pro další spolupráci a vytváření sítí.
Součástí realizace ERMD bude rovněž vypracování studií a průzkumů věnovaných zmapování „bílých míst“, a to především pokud jde o příklady dobré praxe a jejich účinnosti; v současné době existují data o tom, jaké projekty zaměřené na mezikulturní dialog v ČR byly nebo jsou uskutečňovány, nicméně neexistují relevantní údaje o jejich skutečné hodnotě, tzn. neexistuje vyhodnocení dopadů (např. dlouhodobý efekt, možnost aplikace v jiných podmínkách). Se zjištěními a závěry výzkumů bude seznámena jak odborná, tak široká veřejnost prostřednictvím informační kampaně (semináře, webové stránky atd.); stejně tak budou použity jako podkladové materiály k vytvoření dalšího postupu (koncepce, tzn. cíle a nástroje) v oblasti mezikulturního dialogu v ČR.3
b) Dopad
Výsledkem realizovaných aktivit v rámci ERMD by mělo být zvýšení povědomí a prohloubení poznání o významu mezikulturního dialogu u níže uvedených cílových skupin, které povede k vzájemnému obohacování, toleranci, větší otevřenosti společnosti a k celkovému zlepšení kvality života.
Cílovými skupinami, na něž budou aktivity ERMD v České republice zaměřeny, jsou:
Dlouhodobým cílem je potom proměna české (v širším pohledu evropské) multikulturní společnosti ve společnost mezikulturní. Jinými slovy přeměna sice pestré společnosti, v níž nicméně žijí různá etnika odděleně, ve společnost, v níž opravdu dochází ke vzájemnému pozitivnímu dialogu a interakci.
c) Hodnocení
Monitorování průběhu jednotlivých projektů ERMD v České republice je velmi důležité, a to z hlediska obsahové (plnění cílů Národní strategie) efektivity i efektivity vynaložených finančních prostředků. V této souvislosti budou mít nositelé projektů povinnost poskytovat na požádání Národnímu koordinačnímu místu příslušné informace a údaje, na jejichž základě budou dílčí projekty vyhodnoceny po formální i obsahové stránce.
1 Viz Úřední věstník Evropské unie, 30. prosince 2006, L 412/44.
2 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013. [Praha]: Ministerstvo kultury ČR, 2006, s. 68.
3 Viz Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006 ze dne 18. prosince 2006, čl. 3, bod d). In Úřední věstník Evropské unie, 30. prosince 2006, L 412/44.
Na základě výše uvedené Národní strategie byl v rámci tzv. omezené výzvy udělen grant projektu Together Across Cultures. Projekt se skládá ze šesti menších projektů, jejichž vedoucími jsou: Divadlo Archa, Člověk v tisni – společnost při České televizi, Brněnské kulturni centrum, Půlnebí, Poradna pro integraci a REPT.