Překladatelé reagují na situaci na knižním trhu založením spolku

Publikováno 13. 3. 2019

Překladatelé ze severských jazyků zakládají nezávislou profesní organizaci s názvem Překladatelé Severu, která si dává za cíl zlepšit ohodnocení a pracovní podmínky překladatelů, šířit osvětu v oblasti autorských smluv a podporovat vydávání kvalitních překladů mimo jiné výchovou nových překladatelů a redaktorů.

Spolek Překladatelé Severu je nezávislá, dobrovolná profesní organizace sdružující překladatele severské literatury do češtiny. Jeho posláním je umožňovat vzájemné setkávání, spolupráci a vzdělávání překladatelů severské literatury, hájit práva svých členů a prosazovat jejich profesní zájmy, dbát o kvalitu a prestiž českého literárního překladu a šířit povědomí o severské kultuře, literatuře především.

V uplynulých letech vyšlo a nadále vychází rekordní množství překladů severské literatury do češtiny, nejedná se přitom jen o žánrové tituly, ale i o knihy patřící do kánonu daných literatur, které kladou vysoké nároky na uměleckou úroveň překladu. V rámci aktivit Skandinávského domu, který má však mnohem širší záběr než jen literární, se uskutečnilo několik překladatelských workshopů zaměřených na severskou beletrii. Ukázalo se, že o podobné aktivity je mezi překladateli obrovský zájem, protože tu chybí platforma, na níž by si mohli vyměňovat zkušenosti. A tak vznikl nápad založit profesní spolek, který by se specializoval právě na překlad a aktivity s ním spojené. Následně rozeslaný dotazník potvrdil, že přes 70 českých překladatelů ze severských jazyků o tuto iniciativu stojí.

V listopadu 2018 proběhl první workshop o autorském právu a ustavující schůze, na níž si překladatelé formou hlasování odsouhlasili název spolku Překladatelé Severu, stanovy spolku a také členy výboru, který poté zvolil za předsedkyni překladatelku z norštiny Kateřinu Krištůfkovou a za místopředsedu překladatele ze švédštiny Martina Severýna.

„K založení spolku nás podnítila především dlouhodobě neutěšená situace v oblasti uměleckého překladu, nechceme však klást žádná ultimáta. Rádi bychom zahájili diskusi s nakladateli i se spřízněnými organizacemi, neboť společným cílem nás všech je, aby knihy překládali kvalitní překladatelé a redigovali kvalitní redaktoři. Chceme ukazovat, že na překladu záleží, ale také že kvalita něco stojí a že kvalitní překladatel si zaslouží patřičné ohodnocení i slušné pracovní podmínky,“ uvedla předsedkyně Kateřina Krištůfková.

Podle stanov se řádným členem spolku může stát fyzická osoba, která je autorem či autorkou alespoň dvou zveřejněných literárních překladů ze severských jazyků do češtiny. Kdo tato kritéria zatím nesplňuje, může se stát čekatelem. Spolek totiž chce být otevřený i studentům severských jazyků, kteří za sebou knižní překlady dosud nemají, ale tato profese je zajímá.

V současnosti se pracuje na vizuální identitě spolku a webových stránkách a připravuje se program na rok 2019, který bude zahrnovat aktivity vycházející ze stanov spolku, mj. vzájemná setkání členů, spolupráci a vzdělávání. Nejbližší akcí, na níž bude spolek Překladatelé Severu participovat, je Týden norské literatury, který v březnu pořádá Skandinávský dům. Spolek se bude podílet na zajištění semináře pro nakladatele a redaktory (29. 3.) a workshopu pro studenty norštiny (22. 3.). Dále je v plánu program pro překladatele v rámci profesního fóra knižního veletrhu Svět knihy v květnu 2019.

Kontakt pro média: Jitka Hanušová, E , T 606 562 021