/ aktuality
Detail aktuality ZPĚT

Plzeň má k dispozici komplexní hodnocení projektu Evropské hlavní město kultury

Stalo se

Návštěvníci Plzně loni v krajské metropoli utratili přes půl miliardy korun. Díky projektu vzniklo také asi 400 nových pracovních míst.

Ulrich Fuchs si živě vzpomíná na listopad 2013. Tehdy do Marseille, tehdejšího Evropského hlavníhoměstakultury, přijela delegace z Plzně.

Fuchs byl programovým ředitelem Marseille 2013 a moc dobře vnímal, že zástupci Plzně byli poměrně zoufalí. „Potřebovali trochu naděje,“ vybavuje si Fuchs a celému týmu Plzně 2015 dnes gratuluje k překvapivým výsledkům. V tom pozitivním slova smyslu.

Plzeň 2015 navštívilo podle analýzy dat mobilních operátorů 3,4 milionu návštěvníků, počet diváků na akcích dosáhl přibližně 1,2 milionu. Zatímco v celé republice loni meziročně vzrostla příjezdová turistika o osm procent, v Plzni o šestnáct procent.

Fuchs si je vědom toho, že se dá obtížně porovnávat úspěšnost jednotlivých hlavních měst kultury. Jak porovnat dopad tak rozsáhlého kulturního projektu na aglomeraci s 1,9 miliony obyvatel a na město se 170 tisíci obyvatel? A navíc s naprosto odlišnými rozpočty?

„Co poměřit můžeme, je nárůst v počtu přenocování. Plzeňských 31 procent je naprosto mimořádných. Navíc rok 2015 nebyl příliš dobrým rokem pro turismus,“ chválí Ulrich Fuchs a zmiňuje, že v Marseille tento nárůst činil 12 procent, v Linci 2009 to bylo patnáct procent.

Přínosy projektu Plzeň 2015 hodnotila nedávná konference. Tereza Raabová, expertka na hodnocení ekonomických dopadů kulturních projektů, vyčíslila, že návštěvníci loni utratili 564 milionůkorun, drtivou většinu z toho přímo v Plzni.

Polovinu utratili Plzeňané, třetinu návštěvníci z ostatních částí Česka a zbytek zahraniční turisté. Výdaje návštěvníků zvýšily produkci celé české ekonomiky o 711 milionů korun, do veřejných rozpočtů přinesl rok kultury 164 milionů korun, vytvořilo se téměř 400 pracovních míst.

„Akce byla z hlediska ekonomických dopadů úspěšná. Je specifická tím, že probíhala celý rok,“ říká Raabová a dodává, že kvůli tomu je projekt EHMK v podstatě nesrovnatelný s jinými akcemi v ČR.

 

Co se však porovnávat dá, jsou jednotlivé akce v průběhu roku. „Deset velkých akcí v průběhu roku zajistilo asi 44 procent celkové návštěvnosti, a přestože řada z nich byla volně přístupná bez vstupného, průměrné výdaje návštěvníků byly vyšší než u jiných velkých akcí a festivalů v ČR,“ konstatuje Raabová.

Podle Jiřího Suchánka, ředitele Plzně 2015, ale existují také dopady, které nejsou přímo měřitelné. Mottem, s nímž Plzeň do kandidatury na titul EHMK vstupovala, bylo Open Up! - město se chtělo otevřít.

„Pro mě je nejdůležitější otevření v hlavách obyčejných lidí. Začali město vnímat jinak, více v něm žijí, starají se o něj a jsou i součástí kultury. Plzeň může být hrdá,“ je přesvědčen Suchánek.

Šárka Havlíčková, specialistka na projektový management, mapovala vliv projektu na kulturní aktéry v Plzni, oslovila na dvě desítkyinstitucírůzného zaměření.

„Jedním z nejvýznamnějších přínosů je, že se plzeňské instituce propojily a začaly spolupracovat,“ uvádí Havlíčková a přidává další benefity: lepší propagace, vícepeněza s tím spojená profesionalizace, nová infrastruktura i oživení města o víkendech.

 

Autor textu:http://plzen.idnes.cz/plzen-2015-projekt-hodnoceni-ehmk-d3r-/plzen-zpravy.aspx?c=A160610_130356_plzen-zpravy_pp


Zdroj: idnes.cz