Jak může vedení města přispívat k ekologizaci provozu kulturních akcí a organizací na svém území? Nemělo by to rozhodně končit zákazem používání jednorázových plastů. Dá se dělat více.
Velké kulturní události představují pro životní prostředí značnou ekologickou zátěž. A nejde jen o dopravu samotných návštěvníků, performerů a veškerého potřebného vybavení. V neposlední řadě jde o obrovské množství jednorázového odpadu, který po sobě akce zanechávají.
Od 1. května 2019 mají pořadatelé kulturních akcí v Praze zakázáno používat jednorázové plastové kelímky a nádobí. Budou toto revoluční opatření následovat i jiná města? Regulace vychází z podnětu Evropského parlamentu, který nastavil zákaz některých druhů plastů od roku 2021. Zákaz je v Praze zanesen do smluv pro příjemce veřejných dotací. Je správné přenášet odpovědnost za minimalizaci ekologické zátěže na žadatele a příjemce dotace. Dokonce je i legitimní tím podmínit podporu z veřejných zdrojů. Ukazuje se totiž, že v tomto případě princip „zeleného“ doporučení nestačí. Stále je „lidskou přirozeností“ upřednostnit jednorázové nádobí. Mělo by proto být přikročeno k direktivitě. Nástrojem pro regulaci odpadu a garancí šetrného odpadového hospodářství mohou být podmínky ve smlouvě (jak vidíme na příkladu z Prahy), kterou uzavírá město s příjemcem dotace, tedy pořadatelem kulturních událostí ve městě (pokud akci samo nepořádá). Byrokracií to ale nekončí. Město může pořadatelům nabídnout dostupnou a šetrnou alternativu.
Celý příspěvek Magdaleny Petrákové, publikovaný 2. 12. 2019 na webu KreativníČesko.cz, najdete zde.