/ aktuality
Detail aktuality ZPĚT

Edgar a Magda de Bruin: Pluh pro překlady české literatury

Stalo se

Bohemisté a literární agenti jsou bezesporu přirozenými kulturními vyslanci naší země, hodnými poděkování. Edgar de Bruin společně se svou ženou Magdou patří k oběma kategoriím. Ve svém příspěvku představují činnost své literární agentury Pluh a její podíl na vydávání překladů české literatury v Nizozemsku i jinde ve světě.

Pluh pro překlady české literatury
Edgar a Magda de Bruin

Bohemisté a literární agenti jsou bezesporu přirozenými kulturními vyslanci naší země, hodnými poděkování. Edgar de Bruin společně se svou ženou Magdou patří k oběma kategoriím. Ve svém příspěvku představují činnost své literární agentury Pluh a její podíl na vydávání překladů české literatury v Nizozemsku i jinde ve světě.

Proč vznikla agentura Pluh
Literární agenturu Pluh jsme založili v roce 2003. Vedlo nás k tomu zjištění, že čeští naklada­telé se zpravidla zastupováním svých autorů v cizině nezabývají a ani stát - např. prostřednic­tvím nějakého fondu či nadace - českou literaturu zahraničním nakladatelům aktivně příliš nenabízí. Jako mnozí zahraniční bohemisté a překladatelé jsme za sebou měli letitou praxi s psaním lektorských posudků a prosazováním českých titulů u nizozemských nakladatelů. Profesionalizování této činnosti a její rozšíření do světa tedy založením literární agentury nepředstavovalo ve skutečnosti až tak závratný krok.

Činnost a přehlídka výsledků práce
Naše agentura momentálně zastupuje zhruba tucet českých autorů. Zvýšení tohoto počtu v současné době nepřichází v úvahu. Úřadujeme z domova v Amsterodamu, kontakty s na­kladateli i autory udržujeme pře­devším e-mailem. K osobnímu setkání se zahraničními redakto­ry máme příležitost na knižním veletrhu ve Frankfurtu, s autory se scházíme například během ve­letrhu Svět knihy v Praze. Výtis­ky překladů českých knih, jejichž vydání jsme zprostředkovali, dáváme k dispozici společnosti Svět knihy, a tak v posledních letech bývá na českém stánku na různých zahraničních veletrzích i vitrína s přehlídkou naší práce. Pro vážnější zájemce jsou tam k dispozici naše letáčky a navští­venky k navázání kontaktu.

Jak chodí české knihy do světa
K proniknutí české knihy do světa je velmi důležité vydání v některém světovém jazyce. V praxi se ukazuje, že nejschůd­nější je němčina. Považujeme proto za úspěch, že téměř všichni „naši" autoři v němčině vyšli nebo v dohledné době vyjdou. Zvláštní pozici zaujímá Španělsko, kde se těší velké oblibě Miloš Urban. Po právech na jeho nejnovější román Lord Mord už měsíc po českém vydání doslova skočilo vý­znamné španělské nakladatelství Ediciones B, které má i distribuci v latinskoamerických zemích. Tradičně obtížné je proniknout na angloamerický trh, kde je podíl překladů na celkové knižní pro­dukci mizivý. O to více si ceníme toho, že Paměť mojí babičce od Petry Hůlové vyjde na podzim 2009 v americkém nakladatelství Northwestern University Press a Sedmikostelí Miloše Urbana v roce 2010 v britském naklada­telství Peter Owen Publishers. Ani v Nizozemsku není v posled­ní době bohužel snadné prosadit (další) titul „pluhových" autorů, což je o to mrzutější, že nám tím uniká i překladatelská zakázka.

Knihotoč
Vedle zastupování autorů se snažíme o šíření české lite­ratury v Nizozemsku i jinak. Před čtyřmi lety jsme po vzoru literární hry "knihotoč" vytvořili ve spolupráci s Českým centrem v Haagu variantu pro nizozem­ské a vlámské čtenáře (pozn. red.: Princip spočíval v tom, že v Praze i na různých jiných turisticky přitažlivých mís­tech byla vypuštěna do oběhu kolekce nizozemských překladů české literatury - čtenáři knihu po přečtení odložili pro dalšího zájemce tam, kde se právě nacházeli, a toto nové naleziště oznámili na webových stránkách Českého centra v Haagu.). Hra na internetových stránkách Českého centra formálně pořád ještě existuje, ale prakticky se pro nedostatek zájmu neujala...

Po necelých čtyřech letech spolupráce s Českým centrem v podobě pravidelného informo­vání o literárních novinkách a organizování literárních pořa­dů jsme tuto činnost opět vzali do vlastních rukou. Přestože čtenářský zájem tedy není nijak ohromující, povědomí o české literatuře v Nizozemsku oproti minulosti vzrostlo, zejména od vstupu ČR do EU. Vliv na to má i osobní šarm autorů, jako je Jáchym Topol či Petra Hůlová, kteří tu v nedávné době během tvůrčích pobytů a veřejných vystoupení propůjči­li české literatuře tvář. Význam­ní nizozemští recenzenti jako např. Michael Zeman či Margot Dijkgraafová a další tak vzali českou literaturu za svou.

Článek byl publikován v časopise Grand Biblio, 2009, r. 3, č. 1/2, s. 13.

Vloženo: 5. 2. 2009